Jezdili na jedno místo a na louce při okraji lesa, poblíž zdroje vody. Spali pod širákem, ti fajnoví stavěli týden co týden celtový stan. Pak se jim zachtělo malé jistoty – jakési "pojistky návratu". Přiložili ruku k dílu a začali se vracet do "svého přístřešku". V příměstských luzích a hájích začaly vznikat osady dřevěných chatiček. Víkendoví sousedé stárli, lpěli stále víc na majetku jako ukazateli životní úrovně a tak se trumfovali tím, že předváděli sousedovi stále nová vylepšení, nejrůznější přístavky a bytelná vylepšení své rekreační nemovitosti. Zrodila se nová soutěžní disciplína: rekreační chata jako ukazatel životní úrovně.


S příchodem socialismu tento trend ještě posílil. Dřevěné chatičky v okolích měst se staly únikem z reality všedních dní. Podnikat se nesmělo, cestovat se nesmělo, ale škudlit a stavět si malou rekreační chatičku na odiv, pro obdiv a závist, aby "všichni viděli", se stalo módním životním stylem. Postupně se vyčlenily dvě zásadní kategorie: rekreační chatky a zahradní domky. Stavební povolení nebylo nutné, stavba se považovala za "dočasnou".


Zastavěná plocha zahradního domku či trvalé rekreační chatky nesmí překročit v prvním případě šestnáct, v druhém pětadvacet metrů čtverečních. Včetně vstupů a podsklepených teras. Stavbičky trvalého charakteru mají mít pevné základy, mohou vyrůst maximálně o jedno nadzemní podlaží a podkroví. Obestavěný celkový prostor v nadzemí je rovněž limitován. Hygienické zařízení se musí vestavět či umístit odděleně v samostatné stavbičce (kdysi dokonce společné pro celou chatovou osadu nebo její část). Odpadní žumpy majíí být nepropustné a bez přepadů.


Je stále méně chatařů, kteří by se rozhodovali po vzoru našich předků pro postupné budování a vylepšování malé víkendové chatičky, víceméně z odpadového či ze zbytkového dřevěného materiálu. (I když jsou známy i případy kompletních staveb z balíků slámy...)


Malé dřevěné chatky se dají koupit, jednoduše nechat smontovat "na klíč". Typové chatky montují firmy na připravené základy. Většinou se dodávají jako stavebnice, bez tepelného izolování, konečných nátěrů, krytin a kování, někdy dokonce i bez zasklení oken. Předpokládají spolupráci budoucího majitele, který si ledacos dodělá sám... už zdaleka ne proto, aby sousedi záviděli, ale pro alespoň základní pohodlí. Rekreační bydlení by mělo být především v suchu a teple. K nocování "pod širákem", obvyklém před sto lety, při vzniku trampingu, už se nechce nikomu vracet.